Muzeum - Nádvoří Adama Hodějovského 48

Budova městského muzea je součástí týneckého hradního areálu. V blíže neurčené době se původní gotický palác zřítil, byl postupně rozebrán a použit jako stavební materiál. Po roce 1765, kdy hradní areál uvedla do částečně obyvatelné podoby Marie Anna hraběnka O'Kellyová (vdova po Františku Václavovi z Vrtby), byla obnovena také budova postavená na základech románského paláce, ze kterého je využitá jeho jižní stěnu.

Kolem roku 1791 umístil František Josef hrabě z Vrtby (1759–1830), majitel dosti rozsáhlého panství Konopiště - Týnec - Benice, do hradního areálu manufakturu na výrobu zboží z jemné kameniny. Ta zde byla v provozu do skončení výroby v druhé polovině 19. století, i když většina objektů byla po vybudování objektu nové manufaktury přestavěna na byty zaměstnanců manufaktury.

V roce 1926 celý hradní areál koupil od státu ředitel Umělecko-průmyslového muzea v Praze dr. F. X. Jiřík a později kvůli finanční náročnosti rekonstrukce jej po částech rozprodal.

V domku vedle věže bylo v roce 1959 péčí obce a vlastivědného kroužku zřízeno městské muzeum s expozicí týnecké kameniny a archeologie. V letech 1983–1995 však bylo kvůli náročné rekonstrukci uzavřeno a dnes opět slouží široké veřejnosti jako zdroj poznání historie našeho města.

Historie muzea (z knihy Týnec nad Sázavou, str. 350, František Šípek a Ladislav Žížala)

Prvopočátky záměru vzniku muzea se dají datovat do doby první světové války, kdy po roce 1914 vznikl v Týnci spolek „Sdružení studujících“ s cílem povzbudit kulturní dění v obci. Jeho program zahrnoval mimo jiné i založení místního muzea. Poválečné dění po roce 1918 v osvobozené a samostatné zemi však přineslo do života lidí mnohé změny. Bývalí studenti vesměs s ukončeným vzděláním se rozjeli za novými pracovními příležitostmi do různých m.st Československa, a bylo proto rozhodnuto spolek rozpustit.

Uplynulo dvacet sedm let, skončila šestiletá německá okupace Československa a zem si po dlouhé době svobodně vydechla. Obnovují se staré zvyky a tradice a právě jedna taková tradiční návštěva týneckých na pouti v nedalekých Netvořicích vrátila do Týnce myšlenku studentů z doby první světové války – založit městské muzeum. S údivem, ale zároveň i s úctou stáli před vitrínami netvořického muzea plnými krásných výrobků týnecké kameniny týnečáci učitel Topič, účetní Stejskal, mladý František Šípek a naslouchali výkladu správce muzea pana Doležala, rodáka z Krusičan.

Pro muzeum byla vybrána budova č.p. 48 ve vlastnictví města. Občané aktivovaní Vlastivědným kroužkem se podílalei na stavebních úpravách muzejních prostor v budově a přinášeli nejrůznější pamětihodnosti pro budoucí expozici. A tak po více jak čtyřiceti letech od vyslovení myšlenky Sdružením studujících bylo dne 1. května 1959 týnecké muzeum otevřeno veřejnosti. Získané exponáty od občanů byly doplněny souborem týnecké kameniny zapůjčené z depozitáře zámku Konopiště, historií brodecké přádelny a vzorníky jejích výrobků.

V roce 1983 byla kvůli zchátralosti uzavřena první muzeujní místnost a od roku 1986 muzeum celé. Oprava se protahovala, a tak jediným, i když významným počinem bylo pokrytí střech rotundy, věže a muzea šindelem. Po roce 1989 nabraly práce na obrátkách a od roku 1994 byla budova téměř schopna muzejního provozu. Dne 1. května 1996 bylo muzeum znovu slavnostně otevřeno.